Láska je Zákon ... Láska pod Vůlí ....

Dělej, co Ty chceš, ať je cele Zákon.

Láska je zákon, láska pod Vůlí…

(Book of Law – Mistr Therion)

„Existoval strašlivý rub věcí, když člověk přišel o rozum,

tak jej spatřil, zemřít znamenalo hnát šílenství až po nejkrajnější mez

a nechat se pohltit“   (Jean Paul Sartre – Slova)

Rituál jediného Boha nového, Aeonu Ra – Hoor Khuita,

Oslava Sjednocení a nekonečné Lásky Hadita a Nuit.

Had! Toť zjevení Nuit…

Denně jsem bývala svědkem obřadů,

jejichž smysl mi unikal.

V maličké Svatyni obklopené bachratými pomníky trvalosti,

Ach jsouc si tak podobné, viděli již tolikrát mé zrození. I smrt !

Jsem nekonečnem z masa a kostí.

Láska a nenávist jsou rub a líc téže mince!

Člověk ale nemůže zároveň chtít Nenávidět a Líbit se.

Trvalost Svátosti ovšem zaručuje klidnou budoucnost.

Právě tak klidnou, jako byla minulost…

A dětské blábolení se změnilo v Umění Fugy

Je to Duch? Kdo stále popírá?

Nepřestávám se Vytvářet, jsem Dárce i Dar.

Tys lepší než Já.

Ty bys mě nebyl přežil, Já tě přežívám!!

Uprostřed hvězd, sama Hvězdou, centrem svého Systému,

u Pramene života hledám Vše, co bych mohla Přijmout.

I hrob, jenž se pro mne chystá.

Co na tom? Všechny Pythie jsou mrtvé, a my odešli z Théb,

Již dávno. Všechny děti jsou jen zrcadly další Smrti.

Není mi přáno ani to křehké potěšení z vlastní pýchy!

Vzývám Tebe mocný pane Nového úsvitu přijivšího za rovnodennosti Bohů

Na východě Světa. Mocný Ra-Hoor-Khuite, můj pane jenž

Dává mi svobodu dospělosti: Dělej co Ty chceš ať je cele zákon!

Ó děkuji ti, Pane světů Abrahadabra, symbolu Ankhu a kříže v Kruhu,

Za věčnou přízeň Pravdy ukryté v temnotách hlubin mého chápání Světa!

Temnoty hlubin každý chápe po svém,

ony však pronáší Ty skutečné věštby!

 

Vzala jsem na sebe přestrojení dětství, zálibu v překvapeních

a v nečekaných obratech. Jsem prorokem dětinské budoucnosti.

Mé osiření však budiž Ctností!

Jsme děti zázraků, nikoli dcery a synové Mrtvých!

Dobrý Otec ovšem neexistuje.

Neviňme ovšem Muže, jen prohnilá otcovská pouta

A jejich Pravidla…

Náš smutný úděl ovšem tvoří základy vlastní důležitosti!

A vynucuje si úctu!

Poroučet a poslouchat je jedno a totéž.

Jsem zde, i nejsem, má extáze je vaší extází, má smrt zabije i Vás!

Bůh je ovšem stále přítomen a pouhá naše přítomnost

Jej naplňuje nadšením…

A my, plni chvějící se něhy, zdvořilé radosti, nechutné nenávisti

A zhýralé lásky jsme stále zbožňováni Bohem s vousem Otce…

Dosud nikdo nikdy neprohlašoval svůj rozmar

za můj zákon.

Již však neznáme násilí ani nenávisti…

Neboť nyní vše jen Jedno jest, nerozlišitelné svoji podstatou,

vytvářeno z jednoty do mnohosti pouze rozdílností Slov,

jenž To popisují…

Já pozdravuji a evokuji tvoji přítomnost Ra-Hoor-Khuite!

Vznešená a upřímná marnivosti, ženo s modrými víčky, polib mne!

Dělej, co ty chceš, je cele zákon!

Láska je zákon, láska pod vůlí….

© Myšpule z údolí kamenných lebek

v podivném roce LP 2012.